Jako každý rok, tak i tento, se naše parta tancujících vydala o Velikonoční pondělí šupat místní holky a ženy. J Tentokrát jsme vyrazili ve složení staré gardy Hypnotic Dance teamu, tedy já (Lukyn), Houšek, Pavel Petriků + 2 neznámý kamarádi, které jsem ale brzo, tak po třech „menších“ paňákách krásně poznal J. Tož chyběl nám tam jeden hlavní piják že, Tomáš Růžičků, ten totiž makal, ale přesto si to nenechal ujít a později zavítal mezi nás.

Ale od začátku . . .

Sraz jsme měli naplánovaný na 7:45 u Pavla.. (stejně se začalo asi tak s půlhodinovým zpožděním J) Tato hodina mě osobně přesto silně nevyhovovala, nějak jsem nebyl schopný vstát a fungovat, takže jsem se k našemu teamu připojil až tak kolem 9:30 hod.. Zjistil jsem ale, že o nic velkého jsem zatím nepřišel, takže všechno v cajku. J Tak jsme vyrazili k jedné, druhé, třetí domácnosti, kde nás pokaždé čekala nějaká ta tekutá pomlázka že. J 

A tady u té části bych se rád pozastavil …J Poté Pavel zavelel.. Jde se k naší babče na „Tyršák“, tam prostě musíme, to je tradice. J No a nám ztuhnul úsměv na rtech, protože jsme s Houšákem tušili, že tam, k babče půjdeme ještě celkem ve stavu chůze schopném, a odtamtud, od babči, vyjdeme ve stavu „total kaput“. No a naše očekávání se naplnila, i když ne teda úplně, ale stačilo to, co si budeme povídat. J Nejdřív přišlo jako vždy šupání a naše skvěle nacvičená básnička „Hody hody, hody hody, hody hody“. J Pak přišla ta náročnější část.. opět odměna za šupání..Vyhlášený babči nápoj „Petrikovice“ a další podobné lektvary nás dostávali fakt do kolen. Tak dali jsme si jednou, abychom neurazili babičku, že. No ale Pavel, s velkou radostí a úsměvem řekl: „To chce ještě do druhý nohy“. No ale to už jsme se s klukama snažili jaksi utéct s tím, že toho máme ještě hodně před sebou.. nepovedlo se. J 

I když jsem nejen já odmítal jak se dalo, neuspěli jsme. Tak jsme teda pro jistotu zobli nějaký ten chlebíček a šup tam s ním do druhé nohy. J Pak jsme ale už opravdu začali utíkat, protože se zdálo, že Pavel by se ještě rád u své babči zdržel déle. To už fakt nešlo. J

Venku na nás už čekal Tomáš Růžičků, který se přijel podívat a alespoň trochu si užít ducha Velikonoc a pořádně si zašupat. S Růžou jsme zajeli ještě do Dobroměřic za nějakými těmi kamarádkami, které stejně povětšinou nebyli doma L a pak zase zpět do Loun. V Lounech jsme ještě oběhli pár známých holek, aby neuschli a měli jsme to tak akorát.

11:45 byl aktuální čas, kdy jsme uznali, že je asi nejvyšší čas skončit. Myslím, že jsme s Houšákem tak nějak shodli na tom, že se teda každý rozejdeme k domovům na ten oběd, odpočinek apod.. Ale ten Pavel vypadal velmi velikonočně a pořád chtěl šupat. J Takže jsem se odtrhnul od šupajících a šel domů na oběd, Houšák ještě přes Pavlový nátlak šel někam do neznáma na šupačku, ale pak to prý už taky zalomili. Teda jako že šli domu (spíš bych řekl teda, že domu byli odtáhnuti Verunkou Šliků) . J

Závěrem svého psaní bych ještě rád dodal třikrát PETRIKU PETRIKU PETRIKU!!! J

Všechno dopadlo tak jak mělo a všichni přežili ve zdraví bez jakýchkoliv následků J

Napsali: Šupači z HD teamu